Bezpečnost a hodnota
Přesměrování (redirect)
Nasměrování návštěvníka i vyhledávače z jedné adresy na jinou.
Přesměrování posílá návštěvníka i vyhledávač z jedné adresy na druhou. Používá se při změně struktury webu, sloučení projektů, přechodu na novou doménu nebo při sjednocení variant adresy — typicky www a bez www, nebo http a https.
Rozhodující je typ. Trvalé přesměrování 301 říká, že se adresa změnila natrvalo, a vyhledávače podle něj přenesou signály na cílovou adresu. Dočasné 302 znamená, že původní adresa se ještě vrátí, a signály zůstávají u ní. Zaměnit je znamená buď ztratit pozice, nebo je zbytečně držet na adrese, která už neexistuje.
Při přesměrování celého webu platí zásada jedna ku jedné: každá stará adresa má mířit na svůj obsahový protějšek, ne všechny na úvodní stránku. Hromadné přesměrování na homepage vyhledávače vyhodnotí jako měkkou chybu 404 a signály se nepřenesou — což je nejčastější způsob, jak si projekt při redesignu shodí návštěvnost.
Řetězení se vyplatí omezit. Přesměrování vedoucí na další přesměrování funguje, ale zdržuje a část signálů se cestou ztrácí. Ideál je jeden skok ze staré adresy rovnou na finální.
U expirovaných domén je přesměrování dvojsečné. Nasměrovat koupenou doménu s historií na svůj hlavní web je lákavé — vypadá to jako snadný způsob, jak převzít její autoritu. Google ale takové přesměrování posuzuje podle toho, jestli dává obsahový smysl. Pokud doména tematicky nesouvisí s cílem, přesměrování se buď ignoruje, nebo se vyhodnotí jako pokus o manipulaci.
Bezpečnější a dlouhodobě účinnější cesta je postavit na koupené doméně skutečný web navazující na její původní téma. Je to pomalejší, ale je to jediná varianta, která obstojí i po další aktualizaci vyhledávacího algoritmu.
Pro úplnost k technické stránce: přesměrování se nastavuje na úrovni serveru (v konfiguraci webserveru nebo v souboru .htaccess), případně v aplikaci. Přesměrování řešené až v prohlížeči pomocí JavaScriptu nebo značky meta refresh funguje pro člověka, ale pro vyhledávače je nespolehlivé a signály se přes něj přenášejí hůř nebo vůbec.
Přesměrování se používá i k něčemu, na co se často zapomíná — ke sjednocení variant vlastní adresy. Pokud web odpovídá zároveň na www i bez www, případně na http i https, existuje tentýž obsah na několika adresách a vyhledávač musí hádat, která je ta správná. Jedno trvalé přesměrování na zvolenou variantu tenhle problém odstraní.
Při stěhování webu na novou doménu si připravte kompletní mapu starých a nových adres a ověřte ji ještě před přepnutím. A hlavně: přesměrování nechte na místě roky, ne měsíce. Odkazy z cizích webů se neaktualizují a část návštěvnosti bude na staré adresy chodit dlouho poté, co na ně zapomenete.